Tušená náves s mohutnou lípou uprostřed lesa, rozvaliny zaniklé vesnice a zurčivé studánky na úbočích kopců. Výlet do Ralska jsme podnikly na začátku května. Chtěly jsme prozkoumat a poznat zdejší krajinu, rozluštit staré stopy a nechat se inspirovat. Nakonec jsme vytvořily několik děl z nalezených přírodnin, starých nepoužívaných, ale i právě vzniklých, lidských struktur.
kontinuum
končí a začíná se
vždy na stejných místech
až zas jednou poslechneš
klekání a za ruce k lesu
vydáš se tímtýž večerem
jdi zlehka abys nepošlapal
chmýří příštích podzimů
vše jedno zdá se
a přeci jinak zvoní
dynastie ming
Jednou dvakrát udeř na vrátka
a uslyší tě někdo kdysi doma
do nebe
kvetoucím zrcadlem je
křehká vůně jara.
Střídá se jako sen
když v noci bolest stará
rozevře se v květu
a na hladině spojí
co bylo vždy a bude už
můj kraj a duši mojí
56
sechsundfuenfzig aneb 56 květů z jabloní zaniklých Kostřic
pro 56 německých obyvatel v jejich studánce
efemérní stopy minulosti
donesení pomalu rostoucích lišejníků z jabloní v zaniklé zahradě
vysazené před dávnými časy, do právě vzniklých stop dolů do údolí
kde ještě žijí a hospodaří lidé
Místo | Ralsko |
Zadavatel | Geopark Ralsko |
Rok | 2019 |
Fotograf | trevisan atelier + |